S velkou lítostí všem přátelům a kolegům oznamujeme, že dne 14. 10. 2024 zemřel po delší nemoci ve věku 80 let prof. Ing. Ivan Stibor, CSc. VŠCHT Praha, Ústav organické chemie a v neposlední řadě i celá chemická komunita tím ztrácí výraznou vědeckou osobnost a charismatického člověka a pedagoga v oblasti organické chemie, supramolekulární chemie a nanomateriálů.

Prof. Stibor se narodil v roce 1944. Absolvoval VŠCHT v roce 1966, kandidátem věd se stal v roce 1973. V období let 1971-1982 pracoval na Katedře organické chemie jako odborný asistent a zabýval se studiem chemie heterocyklických sloučenin a organickou elektrosyntézou. Na sklonku 70. a počátkem 80. let byl významným členem kolektivu pod záštitou rektora prof. Mosteckého, který na VŠCHT vyvíjel syntézu veterinárních a humánních prostaglandinů a jejich výroba byla následně realizována v tehdejší Spolaně v Neratovicích. Poté přešel na Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, kde v kolektivu Dr. Jiřího Závady rozvíjel obor supramolekulární chemie v oblasti crown-etherů a kryptandů. V letech 1986/87 absolvoval roční stáž u profesora J.-M. Lehna na Université Louis Pasteur ve Štrasburku. Po svém návratu pokračoval v problematice supramolekulární chemie. V roce 1990 nastoupil zpět na Ústav organické chemie VŠCHT, kde si založil vlastní skupinu supramolekulární chemie. Hlavním směrem jeho výzkumné činnosti pak bylo studium v oblasti calixarenů, slabých interakcí a molekulárních komplexů. Habilitoval se, stal se vedoucím ústavu (1990-1994), děkanem FCHT a rektorem VŠCHT Praha (1994-1996). V roce 1998 byl jmenován profesorem. Prof. Stibor je autorem mnoha publikací, spoluautorem učebních textů a monografií. Přednášel organickou chemii v základním kurzu, v magisterském zavedl a přednášel předmět Molekulární design, pro který též napsal skripta. Své místo uvolnil v roce 2009, kdy z VŠCHT přešel na Technickou univerzitu v Liberci. Tam pokračoval v pedagogické a výzkumné aktivitě v oblasti nanomateriálů až do roku 2021, kdy odešel do důchodu.

Zesnulý Ivan byl člověkem s obrovským charismatem a byl vždy středem pozornosti. Díky tomu přitahoval spoustu studentů a spolupracovníků, které dokázal nabudit pro studium chemie a pro účast na svých výzkumných projektech. Současně to byl člověk sportovně založený a společenský.

Čest jeho památce!

Jiří Svoboda, Radek Cibulka