S velkou lítostí všem přátelům a kolegům oznamujeme, že dne 14. 10. 2024 zemřel po delší nemoci ve věku 80 let prof. Ing. Ivan Stibor, CSc. VŠCHT Praha, Ústav organické chemie a v neposlední řadě i celá chemická komunita tím ztrácí výraznou vědeckou osobnost a charismatického člověka a pedagoga v oblasti organické chemie, supramolekulární chemie a nanomateriálů.

Prof. Stibor se narodil v roce 1944. Absolvoval VŠCHT v roce 1966, kandidátem věd se stal v roce 1973. V období let 1971-1982 pracoval na Katedře organické chemie jako odborný asistent a zabýval se studiem chemie heterocyklických sloučenin a organickou elektrosyntézou. Na sklonku 70. a počátkem 80. let byl významným členem kolektivu pod záštitou rektora prof. Mosteckého, který na VŠCHT vyvíjel syntézu veterinárních a humánních prostaglandinů a jejich výroba byla následně realizována v tehdejší Spolaně v Neratovicích. Poté přešel na Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, kde v kolektivu Dr. Jiřího Závady rozvíjel obor supramolekulární chemie v oblasti crown-etherů a kryptandů. V letech 1986/87 absolvoval roční stáž u profesora J.-M. Lehna na Université Louis Pasteur ve Štrasburku. Po svém návratu pokračoval v problematice supramolekulární chemie. V roce 1990 nastoupil zpět na Ústav organické chemie VŠCHT, kde si založil vlastní skupinu supramolekulární chemie. Hlavním směrem jeho výzkumné činnosti pak bylo studium v oblasti calixarenů, slabých interakcí a molekulárních komplexů. Habilitoval se, stal se vedoucím ústavu (1990-1994), děkanem FCHT a rektorem VŠCHT Praha (1994-1996). V roce 1998 byl jmenován profesorem. Prof. Stibor je autorem mnoha publikací, spoluautorem učebních textů a monografií. Přednášel organickou chemii v základním kurzu, v magisterském zavedl a přednášel předmět Molekulární design, pro který též napsal skripta. Své místo uvolnil v roce 2009, kdy z VŠCHT přešel na Technickou univerzitu v Liberci. Tam pokračoval v pedagogické a výzkumné aktivitě v oblasti nanomateriálů až do roku 2021, kdy odešel do důchodu.

Zesnulý Ivan byl člověkem s obrovským charismatem a byl vždy středem pozornosti. Díky tomu přitahoval spoustu studentů a spolupracovníků, které dokázal nabudit pro studium chemie a pro účast na svých výzkumných projektech. Současně to byl člověk sportovně založený a společenský.

Čest jeho památce!

Jiří Svoboda, Radek Cibulka

Rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka, ocenění předal na tradičním adventním koncertu v Betlémské kapli v pondělí 18. prosince 2023.

Mezi oceněnými byl také zástupce našeho ústavu:

• Jan Budka – Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha

Ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu předali v pondělí 20. listopadu v budově Lichtenštejnského paláce ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Profesor Radek Cibulka z Ústavu organické chemie byl za svou pedagogickou činnost oceněn ministrem školství, mládeže a tělovýchovy stejně jako v nedávné době studenty VŠCHT,  od kterých získal studentskou cenu Vitriol.

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole

Ocenění je udělováno zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti.

Prestižní grant Junior-Star GAČR získala:

Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D. - Vývoj inhibitorů polymerizace aktinu jako potenciálních migrastatik

Standardní projekty GAČR získali:

V prvním zářijovém týdnu se v prostorách naší školy uskutečnil osmý ročník letní školy Prague–Weizmann Summer School on Drug Discovery and Development. Akce byla jako již tradičně pořádána ve spolupráci s UOCHB, IOCB Tech a izraelským Weizmannovým institutem. Letní škola byla slavnostně zahájena za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a izraelské velvyslankyně Anny Azari. Hlavní náplní byly přednášky zabývající se výzkumem a vývojem léčiv, které si vyslechlo téměř sto padesát účastníků z celého světa. Mezi přednášejícími byli vědci z akademické sféry, zástupci start-upů i odborníci z velkých farmaceutických firem. V rámci doplňkového programu měli účastníci možnost navštívit školní pivovar, zúčastnit se prohlídky Prahy a vyslechnout si varhanní koncert v Karolinu. Příští ročník letní školy proběhne v Izraeli v termínu od 30. července do 4. srpna.

Foto: Tomáš Belloň

Projekt Elektronická cvičebnice organické chemie z VŠCHT Praha byl oceněn jako nejlepší projekt z České republiky v rámci soutěže INTERNATIONAL HIGHER EDUCATION TEACHER AWARD 2021/2022 pořádané konsorciem Profformance, které se zaměřuje na rozvoj výuky na vysokých školách. Cena byla předána 16. 6. na meetingu v Budapešti.

Odkazy:

Profformance: https://profformance.eu/

Elektronická cvičebnice: https://och.vscht.cz/

O Elektronické cvičebnici

Elektronická cvičebnice byla vytvořena na Ústavu organické chemie ve spolupráci s Centrem informačních služeb. Hlavními autory jsou Radek Cibulka, Hana Kotoučová, Ondřej Kundrát, Martin Mastný, Markéta Rybáčková. Je však nutno zmínit participaci více než desítky magisterských a doktorských studentů, kteří se podíleli hlavně na testování úloh. Původní verzi cvičebnice naprogramoval Bedřich Košata.

Elektronická cvičebnice organické chemie umožňuje procvičování organické chemie pomocí „řeči vzorců“, což je zásadní pro pochopení organické chemie. Každá úloha je nejen graficky zadána, ale rovněž vyžaduje odpověď formou chemického vzorce, který uživatel aktivně zakresluje. Odpověď je ihned po odeslání vyhodnocena a v případě špatné odpovědi se objevuje nápověda. Portál může být využit při studiu nebo se uživatel může nechat vyzkoušet. Test si sestavuje sám, je možno zvolit počet příkladů i oblast zkoušení (například alkeny nebo elektrofilní aromatická substituce). Kromě on-line testování je možné uživatelem zvolené okruhy příkladů vložit do pdf dokumentu a připravit si tak vlastní cvičebnici. Zakreslování vzorců v počítačovém prostředí zároveň umožňuje seznámit se s jedním z nejrozšířenějších kreslících programů využívaným v řadě databází (Marvin JS editor). Elektronická cvičebnice je součástí portálu, který je připraven na možnost vkládání příkladů dalšími spoluautory.

Ocenění je určeno pro výjimečné evropské vědce aktivně podporující asociaci a její časopisy.

This is an invitation to a lecture at the University of Chemistry and Technology, Prague in the field of medicinal chemistry. The lecture is available online at the link below.

Lecturer: Professor Andrea Brancale, Cardiff University

Title: Discovery and development of novel BCL3 inhibitor

We start on Wednesday 15.12. at 9 a. m. at Rector's Meeting Room (No. 181) and online via MS Teams (the link below)

________________________________________________________________________________

Schůzka Microsoft Teams

Připojit se přes počítač nebo mobilní aplikaci

Kliknutím sem se připojíte ke schůzce (JOIN THE MEETING).

Další informace | Možnosti schůzky

________________________________________________________________________________

Rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka, ocenění předal na tradičním adventním koncertu v Betlémské kapli v pondělí 13. prosince 2021.

Mezi oceněnými byli zástupci našeho ústavu:

• Jiří Šimánek – Cena rektora za vynikající propagaci školy v oblasti sportu
• Ondřej Kundrát – Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha

Projekt dr. Petra Kovaříčka z Ústavu organické chemie s názvem "Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu" podpořila Grantová agentura ČR v rámci výzvy JUNIOR STAR - 2022.

Přehled úspěšných projektů najdete na https://gacr.cz/seznam-podporenych-projektu-od-roku-2022/

V letošním roce byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba laureáti ukázali, že chemické reakce poskytující dva stereoisomery lze v přítomnosti malých chirálních organických molekul provádět vysoce selektivně za vzniku převážně jednoho z nich. Udělení Nobelovy ceny za asymetrickou organokatalýzu není překvapivé a byla jen otázka času, kdy bude udělena. Práce B. Lista a D. MacMillana z počátku tisíciletí totiž přinesly nový mimořádně účinný nástroj pro organickou syntézu. Organokatalýza je oběma laureáty a tisíci dalších autorů rozvíjena různými směry. V poslední době se například objevuje kombinace využití organokatalýzy a světla, tzv. fotoorganokatalýza. Této oblasti se věnuje i pracoviště Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha.

V asymetrické katalýze jde především o řízení chemické reakce směrem ke vzniku převážně jednoho ze dvou možných stereoisomerů (enantiomeru – viz obr. 1 nebo diastereoisomeru). Pro tyto účely byly již dlouhou dobu využívané komplexy přechodných kovů s chirálními ligandy, nebo v tzv. biokatalýze enzymy či mikroorganismy. Organokatalýza představuje nejmladší z rodiny katalýz a vyznačuje se využíváním malých organických molekul jako katalyzátorů. Výhodou tohoto přístupu je absence přechodných kovů, často problematických z hlediska životního prostředí, a rovněž relativně snadná dostupnost organokatalyzátorů.

Pro fungování asymetrické katalýzy je nezbytné používat katalyzátory v enantiomerně čisté podobě. V případě organokatalýzy jsou takové katalyzátory relativně snadno dostupné buď přímo, nebo jen malou obměnou látek z přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést deriváty prolinu, alaninu či některé alkaloidy. Dnes je běžně komerčně dostupná celá řada takových derivátů. Při organokatalýze interaguje chirální organický katalyzátor s přeměňovanou látkou kovalentní, vodíkovou či iontovou vazbou a následující přeměna pak proběhne s vysokou stereoselektivitou. Typickým příkladem je aldolizace dvou karbonylových sloučenin za vzniku chirálního b-hydroxyketonu, která v přítomnosti prolinu proběhne za vzniku převážně jednoho z enantiomerů (obr. 1)¹. Taková reakce by bez uvedeného katalyzátoru při běžné aldolizaci v prostředí alkalického hydroxidu probíhala za vzniku racemické směsi (poměr R:S = 1:1). Druhou reakcí, která přinesla první objevy v asymetrické organokatalýze je enantioselektivní Dielsova-Alderova reakce².

Obrázek 1 Ilustrativní schéma tvorby produktu aldolizace acetonu a isobutyrylaldehydu z první práce na téma využití prolinu v asymetrické organokatalýze publikované B. Listem. V přítomnosti prolinu vznikal (R)-enantiomer ve velkém přebytku (98:2) oproti (S)-enantiomeru¹. Vznikající C-C vazba je zvýrazněna červeně.

Asymetrická organokatalýza dnes představuje významný nástroj v oblasti organické syntézy chirálních sloučenin. Organokatalýzu nelze chápat jen jako konkurenta katalýzy přechodnými kovy a biokatalýzy, ale rovněž jako další prostředek, který umožňuje provádět nové selektivní transformace. I když na svou aplikaci ve velkém měřítku stále čeká, asymetrická organokatalýza je nástroj, který v řadě případů umožňuje významně zkrátit syntetickou cestu v porovnání s dalšími dříve známými postupy. Hlavní aplikaci nalézá především při přípravě nových léčiv a speciálních chemikálií.

Literatura
1. List, B.; Lerner, R. A.; Barbas, C. F. Proline-Catalyzed Direct Asymmetric Aldol Reactions. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 2395-2396.
2. Ahrendt, K. A.; Borths, C. J.; MacMillan, D. W. C. New Strategies for Organic Catalysis:  The First Highly Enantioselective Organocatalytic Diels−Alder Reaction. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 4243-4244.

Ve čtvrtek 30. září byly v Buquoyském paláci předány vědecké ceny udělované Francouzským velvyslanectvím. Mezi 23 oceněnými doktorandy z celé republiky byl i student FCHT.  

Ing. Martin Tlustý z Ústavu organické chemie za svůj příspěvek „Synthesis of inherently chiral calixarenes“ získal Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.

Ceremoniálu předsedal  francouzský velvyslanec v ČR Alexis Duteretre a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce. Soutěže se zúčastnilo celkem 71 uchazečů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola nebo Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovaly odborné komise složené ze 49 českých a francouzských profesorů a vědců v sedmi kategoriích:

• Cena Albert Schweiter – Cena za lékařství
• Cena Bequerel – Cena v oblasti jaderného výzkumu
• Cena Jacques Derrida – Cena v oblasti společenských a humanitních věd
• Cena Jean-Marie Lehn – Cena za chemii
• Cena Joseph Fourier – Cena v oboru počítačových věd a informatiky
• Cena Foundation Recherche en Chimie/Université de Strasbourg – Cena za farmacii
• Cena Make Our Planet Great Again – Cena za environmentální a klimatický výzkum

Ocenění ve všech kategoriích obdrželi od partnerských organizací finanční odměnu. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

• Seznam oceněných studentů

Foto: Eva Kořínková

Profesor Radek Cibulka z VŠCHT Praha společně s profesorem Marcem W. Fraaijem z Univerzity v Groningenu přichystali knihu o všech aspektech katalýzy využívající flaviny. Publikace vyšla v nakladatelství Wiley-VCH.  

„Flaviny mají nezastupitelnou roli v metabolismu všech typů organismů. Podobně jako v buňkách mohou být flaviny užitečné jako katalyzátory reakcí v umělých systémech – v baňkách, například při syntéze nových látek. V katalýze však můžeme využít přímo živé buňky či izolované flavoenzymy,“ říká Radek Cibulka, jeden z editorů knihy, a dodává: „Když jsme s pomocí kolegů z celého světa dali dohromady tuto knihu, mysleli jsme si, že ta obsahuje veškeré základní a nové poznatky o katalýze, fotokatalýze či biokatalýze s flaviny. Problematika se však rozvíjí tak rychle, že již dnes by se dala psát další kapitola…a to je vlastně dobře“. 

Odkaz na knihu: Flavin‐Based Catalysis | Wiley Online Books 

V neděli 6. 6. 2021 ve věku 67 let zemřel pan docent František Hampl, dlouholetý člen Ústavu organické chemie VŠCHT Praha.

František Hampl působil na VŠCHT Praha od roku 1991, kdy se na svou alma mater vrátil po osmi letech působení ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. I toto působení v praxi, ale také vrozená touha poznávat věci do hloubky a také výborná paměť mu pomohly stát se respektovaným odborníkem v oblasti chemie léčiv. Kniha Farmakochemie, na které se podílel jako spoluautor, dávno překročila svým významem hranice školy i České republiky. Byl však předně vynikajícím pedagogem. Vychoval celou řadu absolventů na bakalářském, magisterském i doktorském stupni studia, spolupodílel se na zavedení studijních programů orientovaných na Syntézu a výrobu léčiv, kterých byl i garantem.

Radek Cibulka: Franta by učitel tělem i duší. Vždy jsem obdivoval, jak trpělivě a od základu dokázal, často i opakovaně, jednotlivým studentům vysvětlovat určitou problematiku. Na to si vždy našel čas. Já jsem se od něj vlastně učil neustále, nejprve jako diplomant, poté jako kolega a kamarád.

Bez ohledu na to, co právě dělal, vynikal analytickou pečlivostí a precizností. Dodržoval „pravidla hry“ a bouřil se proti jejich ohýbání. Přesto nebyl žádný suchar a dokázal se ve společnosti dobře bavit, obzvláště při dobrém moravském vínu.

Odešel vynikající kamarád a člověk, který si stál za svými názory a dokázal je prosadit; člověk, který byl vždy připraven ostatním pomoci.

Franto, budeš nám scházet. Čest Tvé památce!

Radek Cibulka a Jiří Svoboda

Na sekretariátu Ústavu organické chemie je připravena kondolenční kniha, kde se můžete podepsat či přidat pár slov. 

Stručný životopis

Doc. Ing. František Hampl, CSc. se narodil v roce 1954 v Kolíně. Je absolventem Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde získal nejprve inženýrský titul a posléze obhájil disertační práci. Po osmileté kariéře výzkumného pracovníka ve Spolaně Neratovice a ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii se v roce 1991 vrátil na VŠCHT Praha, kde působil nejprve jako odborný asistent a po habilitaci v roce 2000 jako docent na Ústavu organické chemie.

V rámci svého působení v aplikovaném výzkumu, zejména ve Spolaně Neratovice, se stal autorem několika desítek patentů, z toho třinácti realizovaných. Své tvůrčí schopnosti a zkušenosti pak přenášel i na studenty VŠCHT Praha, kde se v rámci vědecké činnosti věnoval micelární katalýze a reaktivátorům acetylcholinesterasy. Bohatá je jeho pedagogická činnost, kde se kromě školení kvalifikačních prací podílel na výuce organické chemie, a zejména pak při výuce farmakochemie. Byl také garantem předmětů a studijních programů v této oblasti. Docent Hampl je spoluautorem knihy Farmakochemie, která byla předmětem řady dotisků a nových vydání a slouží jako učebnice na vysokých školách v Česku i na Slovensku.

  Grantová agentura ČR rozhodla o poskytnutí podpory na naše projekty s počátkem řešení od 1. 1. 2021:

• prof. Cibulka (standardní grant, hlavní řešitel): Nová strategie přepólování s využitím kovalentní organokatalýzy s flaviny
• prof. Kvíčala (mezinárodní česko-slovinský grant, hlavní řešitel): Pokročilá činidla pro (asymetrickou) nukleofilní fluoraci
• prof. Cibulka (mezinárodní česko-polský grant, hlavní řešitel): Cílený návrh flavinů pro organickou fotokatalýzu
• doc. Kohout (mezinárodní česko-ruský grant, hlavní řešitel): Nové chirální ionexy pro chromatografické enantioseparace

Další podpořené projekty na našem ústavu